Webgame noviny

WG Noviny vám přináší nejčerstvější informace ze světa Webgame.

Odkazy: Starší novinky a informace | WG noviny | Historie WG

Rozhovor s hráčem fenix23.

Tento článek byl publikován 00:40, 09.07.2019 hráčem Vlk(#1954) ke 133. věku.
Byl již přečten 431x, 6 komentářů, průměrná známka 1.7
Článek pro Vás připravil redaktor Erethil II.
Erethil si vybral pro rozhovor hráče fenix23, který minulý věk získal hodnost 14 s Utopií.
Mnoho z Vás se s fenixem zná i díky jeho příspěvkům na Světové fórum.
Podíváme se pod pokličku nejen fenixově klikání, ale i osobnímu životu a životním trablům... taková fenixova životní filozofie :-).

Otázky kladl Erethil II.
Na otázky odpovídal fenix23.


Ahoj, nejprve se přidávám ke gratulacím. Jedna z prvních 14tek na wg, tři dny před koncem věku a s utopkou... to se jen tak nevidí.).



Ahoj. Hodnost je super, zatím jsem pouze jednou uhrál hodnost 12 na diktatuře a to bylo zatím moje maximum, ale kdyby mě hráč Remor nevaroval, že se na mě něco chystá, měl bych zasypanou zem pouze nukleárními raketami a ta hodnost by vůbec nebyla. Já totiž SDI nedělám, protože mě zdržuje a nebo ji zapomínám dělat. Navíc nepočítám s tím, že by někdo chtěl spáchat herní sebevraždu a ti kteří nevědí jak velké mám zázemí, zpětně zjistí, že karma je opravdu mocná a každý nakonec dostane jak si zaslouží.

1.) Pověz nám nejdřív pár vět o sobě. Kdo jsi, odkud jsi, co děláš a taková ta všeobecná klasika.)



Jmenuji se Pavel, ale celý život mi říkají Paja, tak se i jako Paja představuji. V září mi bude rok po Kristu, takže 34. Pocházím z Kostelce nad Černými lesy, který leží 35 kilometrů východně od Prahy směrem na Kutnou horu. Tam jsem žil 30 let, než mě tam začali štvát falešní lidi a odstěhoval se na Moravu. Tři měsíce jsem bydlel u strýce v Ratíškovicích, které leží nedaleko Hodonína a v tomto kraji, kterému se říká Slovácko, mám původ. Jsem čistokrevný moravák, ale narozený v Čechách. Bohužel tam není práce, kterou jsem našel až v Brně a pronajal jsem si byt ve Svitávce, to je vesnice kousek od Boskovic. Vydržel jsem tam rok a půl, protože se mi nechtělo dojíždět 40 kilometrů do práce a tak už rok bydlím v Brně, kde pracuji jako ostraha.

V osmi letech mě srazilo nákladní auto když jsem jel na kole, které rodiče zapomněli zamknout ve sklepě a ja si ho vzal bez dovolení. Náklaďák mě odhodil sedm metrů a zranění byla velmi vážná, tři dny v komatu, těžký otřes mozku, téměř rozdrcená kyčel, zlomená čtyři žebra a jedno mi protrhlo plíci. Dávali mi 10%, ale probral jsem se k životu, který mi v pražském Motole zachránili a 22 let mě tam postupně dávali kyčel dohromady, nakonec to museli vyřešit umělým kloubem.

Kvůli častému pobytu v nemocnici, jsem míval hodně zameškaných hodin ve škole a na střední už jsem se nezvládal pilně učit, obor mě nebavil, takže mám pouze základku. Ta chytrost jsou pouze přirozené geny po otci, který je Inženýr, docent, kandidát věd a profesor na lesnické fakultě ČZU. Přednáší po celém světě a jako jeden z největších odborníků se zabývá ochranou a obnovou lesů. Ještě mám mamku a bratra.

Pracuji od 19 let v oboru bezpečnostních služeb a moje specializace jsou kamerové systémy a obsluha centrálního pultu. Mám rekvalifikace na sebeobranu, asertivitu, kamerové a bezpečnostní systémy a učí mě přímo instruktoři PČR. K tomu občas dělám HTML. Zajímám se také hodně o psychologii.

Nick je převzatý z mytologie a když si shrnu můj dosavadní život, naprosto to sedí. Názvy zemí mají také návaznost na můj život. Když se někdo trochu pozastaví nad názvy “My heart is my castle” a “My life is my life”, určitě mu to docvakne. Minas Tirith je sice z pána prstenů, ale spíš vypovídá o mém zaměstnání nebo oboru který dělám. Pouze v AiM jsem musel dodržet styl, jaký měli moji dávní přátelé.


2.) Co tě přivedlo k wg? Pamatuješ si své začátky?



WG jsem začal hrát už na střední škole v letech 2002 a 2003, kdybych mohl obnovit starý e-mail na centrum.cz, měl bych podstatně nižší registrační číslo. Hrál jsem i jiné hry, v některých jsem i vyhrával turnaje a jsem mistr světa, ale při mém pracovním vytížení už to nejde zvládat. Vzpomněl jsem si na tuto hru, založil znovu a zase mě to začalo bavit. Tak hraji webgame a občas se přihlásím na nějaký turnaj, treba v Counter strike nebo StarCraft Bloodwar.

Začal jsem hrát znovu od 83. věku, prošel jsem školy u hráčů Smrtihlav2, KURT, White Dead, učil se hrát totálky v konceptu .:YD:. , farmu mě učil mara8 a pak jsem strávil krásných asi 20 věků v Anarchy, kde mě MAFline naučil hrát takovým stylem, že by ta utopie mohla být každý věk top, ale mám na hru strašně málo času a tak hraju strašně úsporně na jistotu. Prostě nic nevymýšlím a i když vím jak, netočím trh. Hrál jsem jeden věk v MOON, bohužel jsem musel hrát komunismus, který vůbec nechápu a Atlantik ze mě byl na prášky, takže už si tam asi nezahraji. Prošel jsem mnoho aliancí a nejvíc mi sedí pasivní utopie, kterou zahraji téměř na jakýkoliv způsob a miluji kombinaci diktatury s fundamentalismem. Ve válečných aliancich často narážím na to, že chtějí pouze jednu zemi a pak mi nadávají, že to není kvalitní výkon, ale když mohu využít kombinaci a potenciál obou zemí v odehře na vysoký cíl, tak já z 600k prestiže umím sundat cíl na 1800k prestiže. Rád si expím na malém landu a nehoním si ego, jsem pohodář ale pokud mi dá někdo záminku, nikoho se nebojím a i těsně prohraný totál je dobrá zkušenost.


3.) Máš nějakou alianci ve které by sis jednou rád zahrál? Případně nějakého wg hráče coby svůj vzor?



Můj první opravdový kamarád ve hře je mara8, ten mi dal spoustu vychytávek a třeba UFO mi přiletělo 7x, když jsem dodržoval postup. Domluvili jsme si seznámení a tak jsem v prosinci 2015 vyrazil na sraz, pouze kvůli tomu abych poznal hráče, který mi předal mnoho zkušeností a hra kterou jsem se po letech znovu učil byla díky němu jednodušší. Přijel jsem na sraz o dost pozdě, až ve 22 hodin, protože jsem se zamotal v pražské MHD a všude samí neznámí lidé, byl jsem dost vyjukaný a cucal pivo u stolu sám. Pak už to Baůůů nevydržela a začala se o mě zajímat, tak mi přivedla maru8 a nakonec jsem skončil ožralej, protože mě mara8 seznámil s celou **CQR** . Nejúžasnější lidi jaké jsem kdy poznal. Takže bych si rád zahrál aspoň jeden věk v alianci **CQR** po boku svého učitele mara8.

Bohužel se to asi nikdy nestane, protože ten nepsaný pakt utrpěl značné trhliny a dodnes si to vyčítám, i když za to mohu pouze tím, že jsem udělal zástupce z hráče, který je docela dost magor. Trochu mu hráblo když se dostal do sporu s jedním hráčem v **CQR** a bohužel to vyřešil tak, že je přepadl mou aliancí a protože jsem měl parťáka v alianci, využili k útočení v přepadu i moje země. Já o ničem nevěděl když jsem spal po noční a zjistil jsem to až večer po lognutí do aliance, hned třes, slzy a týden jsem byl v těžké depresi, věk už jsem pouze dohrál. Od té doby nedávám parťáka a zástupce pokud vedu válečnou alianci. Bojím se toho, že se to může opakovat, když někdo využijte mou alianci k přepadu a přepadená aliance se nebude vůbec bránit, protože si budou myslet, že si jdu přátelsky pokecat. Sice mi holky z **CQR** nabízeli přihlášku, ale zrovna jsem dával pauzu a nebyl bych schopen podat kvalitní výkon, na který se musím plně soustředit. Pokud bych tam měl hrát, musím být natolik v pohodě i v rámci herního času a vydat ze sebe absolutní maximum co půjde.

Brrr, strašný pocit, zvažoval jsem konec, ale má to následky, rozpustil a opustil jsem všechna svá společenství ve všech hrách. Většinou hraji sólo s podporou přátel. Už nikdy nechci prožít to trauma znovu, opravdu strašný pocit bezmoci, když koukáš v archivu na to jak tvá země zmasakrovala nejlepšího kamaráda a ty si v té době vyspával velmi náročnou noční službu, až mi z toho mrazí v zádech když se k tomu vracím. Fuj, fakt hnusný pocit.


4.) Kdybys mohl na wg cokoliv změnit, co by to bylo?



Dával bych medaile za fair play, aby se hrálo víc férově a nedocházelo k tomu, aby měl někdo radost, když někomu úplně schválně pokazí věk. Třeba 300 kreditů pro hráče, který by získal medaili fair play a myslím, že by hodně ubylo podrazů. Když by byli hráči motivováni dorou odměnou, možná by se k sobě začali chovat slušně a méně arogance by zpříjemnilo konec tohoto pomalu vymírajícího herního světa.


5.) Největší dosavadní herní úspěch + čeho bys chtěl na wg ještě dosáhnout?



Tento věk mi polovina WG komunity zařídila 14 hodnost, kterou jsem si u své země nedokázal představit ani ve snu a sám bych ji nikdy neuhrál, když sotva zvládnu 12 s diktaturou. Ještě si musím udělat screen. Jinak já su obyčejný normální kluk, občas trochu výstřední ale velmi skromný i v životě a tak je mi docela jedno co se povede či nepovede. Umístění aliance už mám, ale to už je spíš samozřejmost, protože se to povede i když hraju špatně a skoro vůbec tady nejsem. Ona se ta aliance umístí pouze tím že členové odehrávají.

Do umístění země mám pořád daleko, i přesto že mé výkony jsou stabilní, nedělám chyby a mám vychytaný návody - archiv utopie která tak rok zpátky vyhrála věk a hráč mi poslal celý svůj archiv, i s poznámkami kdy, co a jak udělal, chápu točení trhu ale nemohu se hře věnovat pořád naplno. Hvězdy za win jsou pro mě fantasy sci-fi pohádka. Hra se hraje kvůli tomu aby se vyhrála. Já su ale smířený, že se mi nikdy nic nemusí povést. Takže největší úspěch bude, když mě po každém věku zůstane dostatek chuti do hry a mohl se zase vystavit teroru na mé pasivce.


6.) Největší dosavadní splněný a nesplněný životní sen mimo wg?


Splněný sen je, že po děctví hrůzy strávené častými pobyty v nemocnici a spoustě útrap, mě po 22 letech dali v Motole do kupy a ukončili mou léčbu. Mohu žít relativně normálně. Pokud by se lidstvo začalo chovat ke své planetě s úctou, splnila by se mi i druhá část otázky, ale toho se nedožiji. Já jinak žádné sny nemám, co přijde to přijde a dokud mě neopustí radost ze života, budu mít na pivo a vydělám dostatek peněz na důstojný život, nic mi chybět nebude. Mě stačí když budu spokojený a lidi v mém životě budou mít radost že su v pohodě.


7.) Plánuješ něco zajímavého na léto?



My pracující v oboru bezpečnostních služeb nic moc plánovat nemůžeme. Já ani neplánuji dovolenou, kterou jsem si s přestávkami za 15 let vybral velmi výjimečně a hlavně mě tahle práce baví, když nemohu dělat policajta.


8.) V popisu hráče máš zmínku o svém zahraničním webu. Je stále aktivní? O čem je? Nechtěl bys ho trochu představit?



Webovky sice jsou, ale uspané. Já ani moje psycholožka nemáme čas, abychom se o to starali. Je to de facto alternativní léčba, kterou mi naordinovala abych nemusel brát silná antidepresiva, která jsou velmi těžce návyková. Takže jednou týdně musím psát aktuální rozbor své mysli a neudělal nějakou hloupost, přišli jsme na to, že mi psaní pomáhá zvládat ty někdy velmi těžké stavy. Aby se mi udělalo špatně stačí jen vidět video, nebo přečíst článek, třeba o trápení vymírajícího orangutana, kterému farmáři likvidují životní prostor aby mohli sázet stále více palem k produkci oleje z kterého mají peníze. Přišli jsme na to, že když mluvím nebo píšu o svých pocitech, lépe ty stavy zvládám. Bohužel mi psycholožka nemůže být neustále k dispozici, protože pochází z Finska a studuje Oxford. Tak se z těch stavů musím vypsat a dvakrát ročně máme společný víkend když přijede do České republiky, kde strávila velkou část života, jelikož její otec je zaměstnanec Finské ambasády.

To co se mi honí v hlavě je natolik zajímavé, že vymyslela blog kde začala zveřejňovat mé myšlenky a lidi to kupodivu začali odebírat ke čtení. Když nechala mé myšlenky analyzovat kapacitami v oboru, posoudili mé mozkové výplody jako práci mentálně velmi vyspělého člověka jehož IQ index je velmi vysoko nad oficiálním průměrem. Prý by mě museli podrobit hlubokému zkoumání a velkému množství testů, které bych musel absolvovat v Anglii. Protože já nerad cestuju, výzkum by měl být na tři měsíce a já ani moc nechci být zkoumány, odmítl jsem aby zjistili jak moc jsem geniální, ale jejich odhad podle analýzy textů je mezi 120 - 140 IQ indexu.

Řekli jsme si s psycholožkou, že blog který je spravovaný z Oxfordu a Brna nebo místa kde se nacházíme, zůstane bez podpisů u příspěvků a tudíž nemohu prozradit na jaké adrese se nachází, protože bych se vlastně podepsal. Mám tady zveřejněn e-mail, který je moje celé jméno bez jednoho písmena a funguji i na Facebooku, kde mám veřejný profil. Řeknu adresu blogu, který se vytváří podle mých myšlenek, do měsíce bude znát celá planeta moji identitu a já vážně nestojím o pozornost. Nemám moc rád ani společenské akce, nechodím moc mezi lidi a miluji svůj klid.


9.) Co právě teď posloucháš za muziku? Poděl se s námi o nějakou pěknou písničku.)



Já snesu poslouchat úplně všechno ale nejposlouchanější písnička na mém playlistu na YouTube účtě je Little talks od islandské skupiny Of Monsters And Men. Celá jejich tvorba je úžasná a také mi hodně pomáhá, když je mi blbě. Jinak si poslechnu metal, crustpunk, soundsystémy a také jsem kdysi dávno hrával na gramce.


10.) Je něco co bys chtěl hráčům na závěr vzkázat? Na profilu máš pár svých životních citátů, tak třeba něco z tohoto soudku...?



Z většiny je to kopírka, ale občas i nějaký vyplodim. Nejradši mám ten, který v jednom pořadu na sportovním kanálu České televize kdysi řekla fenomenální Česká basketbalistka, Kateřina Elhotová, která hraje křídelnici v klubu ZVVZ USK Praha s kterým získala titul v lize mistryň a reprezentaci s kterou získala stříbrnou medaili z mistrovství světa. On to vlastně není citát, ale životní moudro, kterým kdyby se řídili všichni obyvatelé planety, víc by si vážili všeho kolem a nebyly by žádné konflikty.

“Nikdy nedělej nikomu to co nechceš aby dělal on tobě.”

A ja bych k tomu přidal, že na zmrda platí pouze ještě větší zmrd a nebo rovnou přes držku.

Jinak bych rád poděkoval všem hráčům, kteří se starají o mou pohodu a kvůli kterým mě to nepřestává bavit a i přes to velké množství pádů a zmrtvýchvstání mám pořád chuť trpělivě pracovat na své hře. Baví mě to a každý den bez webgame je špatný den. Je velká škoda, že tento herní svět pomalu vymírá a pořád hráčů spíš ubývá, protože většina nováčků odehraje pár věků a většina se cítí znechuceně. Ani ne tak ze hry samotné, ale hráči kteří mají hru založenou na tom aby škodili ostatním a navíc z toho, že někomu kazí hru mají radost, sám se divím že mám pořád chuť hrát, ale organizování přepadů na svině mě baví a když se těch přepadů mohu přímo účastnit s válečnou aliancí, mám tolik radosti na několik věků do budoucna. Jmenovat je nemusím, pokud si přečtou rozhovor budou vědět a kdybych si měl na všechny vzpomenout, bylo by jich pěkných pár řádků.

Děkuji, že se mi dostalo pocty, které si moc cením a je pro mě velký úspěch, když jsem dostal prostor v novinách. Přeji vám všem hodně herní pohody a úspěchů hlavně životě, který by měl být pro každého hlavní prioritou.

Klikání zdar! Čauko

zobrazit komentáře